Francie je ekonomicky velice vyspělá země a jeden z mnoha důkazů této skutečnosti je i nejlepší a nejmodernější dopravní infrastruktura na světě. Jedná se o stát, kde jsou všechny druhy dopravy na velmi vysoké úrovni. Nic není úplně zanedbáno a rozvíjí se. O každé dopravě napíši pár slov.

Železniční doprava

Francie je svým georeliéfem téměř ideální pro rozvoj železniční dopravy založené na vysokých rychlostech a není divu, že se stále více pracuje na budování tratí právě pro tento typ dopravy. Rozvoj celého projektu vede společnost TGV, která spolu se státem (SNCF) na tomto projektu pilně pracuje.

Francouzské dráhy (SNCF – Société Nationale des Chemins de fer Francais) jsou státními od roku 1938. Už v polovině devadesátých let měly délku přibližně 32 200 km z nichž asi polovina byla elektrifikována. V dnešní době je délka železničních tratí kolem 35 000 km. Francie má nejrozsáhlejší síť železnic v Evropě s výjimkou Ruska. Díky rozsáhlé modernizaci se pohybuje na špici světové úrovně.

Francouzské železnice jsou známy svými vlaky TGV (Train a Grande Vitesse), které jsou v dnešní době velice dynamicky rozvíjené. TGV jsou nejrychlejší vlaky v Evropě a jejich cestovní rychlost běžně dosahuje až 300 km/h. Navíc donedávna držely i světový rychlostní rekord 515 km/h. Souprava je tvořena dvěma motorovými jednotkami o výkonu 8 000 kW na čelech vlaku a vloženými speciálními tlakotěsnými vagóny (obvykle v počtu 7–10). Navíc celá souprava se dá spojit s další jednotkou TGV, takže vznikne vlak dosahující opravdu úctyhodných délek. Řazení je obvykle tvořeno dvěma, nebo třemi vozy první třídy, barovým vozem a vozy druhé třídy.

Francie disponuje patnácti sty kilometry drah pro rychlovlaky TGV. Není to definitivní číslo, protože v dalších letech by neustále mělo docházet k rozrůstání. Společnost TGV je první průkopník myšlenky vysokorychlostního vlaku v Evropě. Nejdříve se tyto vlaky používali jen pro spojení Paříže a jejího okolí, nyní je tato síť hustě rozšířena po celé zemi. Historie TGV sahá až do roku 1960, což je 20 let před tím než vyjela první souprava. Když tyto vlaky poprvé spojily Paříž s Londýnem, měly okamžitý úspěch a dokázaly zcela zničit konkurenční letecká spojení. Po tomto spojení následovaly další spoje do měst Le Mans, Tours, Calais a řady dalších. Původně paprskovitá síť s centrem v Paříži se postupně měnila ve složitou soustavu železnic nezávislých na hlavním městě. Počáteční pochybnosti o potřebnosti regionálních spojů se rozplynuly. V současné době existují i spoje ze severu Francie na jih, které nestavějí ani v hlavním městě. Příkladem může být linka Lille – Bordeaux.

Kromě existujících spojů směřujících do Belgie, Německa a Velké Británie (jízdu pod Lamanšským průlivem zabezpečují rychlovlaky Eurostar) se již několik let staví nová východní linka TGV – Est. Měla by být dokončena do roku 2007 a přinese výhodnější spojení zejména s německými a švýcarskými městy a to jak cestujícím ze severovýchodu Francie, tak z Paříže. Díky trati TGV – Est se cesta z Paříže do Štrasburku zkrátí na pouhé dvě hodiny dvacet minut. Velké úspory času přinese trať cestujícím do Frankfurtu. Rychlost vlaků by se měla zvýšit ze současné hranice 300 kilometrů v hodině až na 320 – 330 kilometrů v hodině. Aby nedošlo k cenové válce mezi francouzskými a německými železnicemi, rychlovlaky mezi Francií a Německem budou jezdit pod společnou značkou, kterou budou provozovat společnosti obou zemí.

O vlacích TGV bych mohla psát ještě dále, ale pro základní představu by to mohlo stačit a výborného dokreslení docílíme pohledem na interaktivní mapku tratí TGV a to na stránkách http://downloads.raileurope.com/…/france.html Další zajímavé zdroje informací: http://www.trainweb.org/…gvindex.html http://www.ratp.fr

Vodní doprava

Vodní doprava je ve Francii velice rozšířená. Sice zdaleka nedosahuje takových rozměrů jako v Holandsku, ale přesto má velký význam. Je zde mnoho významných námořních přístavů. Díky výborné poloze se zde mohla rozvinout velmi rozsáhlá síť vnitrozemských vodních cest. Plavební kanály jsou hustě rozesety po celé zemi.

Námořní doprava

Francouzské přístavy patří mezi největší přístavy Evropy. Jejich význam je samozřejmě podstatně menší než např. význam Holandských přístavů. Ale Francie díky své poloze má přístup ke Středozemnímu moři, Severnímu moři, Keltskému moři a Atlantskému oceánu. Mezi významné přístavy Francie patří:

• Marseille
• Fos-sur-Mer
• Le Havre
• Le Verdon
• Rouen
• Dunkerque
• Calais
• a další

Le Havre – multifunkční obchodní přístav

Poloha přístavu – přístav má napříč 27 kilometrů ze Z na V. Plocha přístavu Le Havre zahrnuje zóny vztahující se přímo k námořní dopravě, ale kromě toho jsou zde i rozsáhlé průmyslové a logistické komplexy čítající asi 5 000 hektarů. Výhodou je, že se přístav nalézá na řece Seině, čímž je zabezpečeno spojení do vnitrozemí až do Paříže.

Pro přístup do rozlehlé a vysoce rozmanité infrastruktury průmyslového komplexu se dá využít lodního kanálu, kterým projedou i ty největší transoceánské lodě a také říčního kanálu, který umožňuje propojení na řeku Seinu. Přístav je samozřejmě připojen na železniční, silniční a potrubní síť.

¨Je to přístav s širokou škálou přístavních terminálů, může se zde manipulovat s jakýmkoliv druhem zboží. Terminály jsou vybaveny pro manipulaci se sypkým zbožím, kapalinami, všeobecné zboží – tím myslím kusové zboží, ale jsou zde speciální terminály pro manipulaci s kontejnery, nebezpečnými látkami a Ro-Ro přepravy.

Je nejvýznamnější Francouzský přístav z hlediska zahraničního obchodu a kontejnerové přepravy. V roce 2003 tímto přístavem prošlo cca 2 milióny TEU (TEU = jednotka – 20' kontejner, která určuje kapacitu lodí a přístavů), nebo více než 60% z celého kontejnerového obchodu ve Francouzských přístavech. V roce 2003 připlulo do přístavu 7548 plavidel, a díky tomu je také Le Havre 5. největším přístavem Evropy. Každým rokem projde tímto přístavem 72 milionů tun zboží (z čeho je asi 22 milionů tun všeobecného zboží). Velký význam má také pro přepravu ropy – tímto přístavem prošlo 40% surové ropy z celé Francie. Další informace (velice zajímavé projekty a mapky) nalezneme na internetových stránkách tohoto přístavu http://www.havre-port.net/pahweb.html

Dunkirk

Dunkirk je jedničkou mezi Francouzskými přístavy v Severním moři. Je to společně s Le Havrem velmi významný přístav pro přepravu s Velkou Británií. Roční přeprava zboží činí více než 50 milionů tun. V roce 2003 připlulo do přístavu Dunkirk 6 700 plavidel. Je to nejvýznamnější Francouzský přístav pro import uhlí a rud, pro import banánů z Antily, pro export ocele a pro export cukru. Přístav má délku 17 kilometrů a je tvořen dvěma hlavními oblastmi.

• Východní přístav – jedná se o přístav chráněný před přílivem a odlivem, mohou sem vplout plavidla dosahující výšky až 14,2 metrů – jež pokud jsou plně n
• založena mají 115 000 TDW, přístav je určen pro plavidla přivážející rudy, ropu, sypké a všeobecné zboží.
• Západní přístav- jedná se o přílivový a odlivový přístav, nachází se pouhou hodinu od nejvíce využívané oceánské trasy na světě, je určen pro trajekty s ropou, plavidla se sypkým zbožím, kontejnery, uhlím nebo rudou a pro Ro-Ro plavidla, která dosahují výšky 20,5 metrů – pojme lodě až o 300 000 TDW

Opět se zde nachází průmyslová zóna, kde se nacházejí závody zpracovávající ropné produkty, plyn a uhlí. V průmyslové zóně je zaměstnáno cca 20 000 lidí a to v různých oborech např. ocelářství, chemický průmysl a potravinářský průmysl. Přístav je velmi dobře napojen na ostatní druhy dopravy. Dálnice A 16 – E 40 a A 25 – E 42 přímo spojují přístavní terminály s dálniční sítí. Všechny přístavní hráze jsou napojeny na železniční síť. Dunkirk je napojen na široké vnitrozemské kanály, které vedou do Paříže a dále do vnitrozemí. Druhy terminálů, které zde jsou – terminál pro všeobecné zboží, terminál pro sypké zboží, terminál pro kapalné zboží, kontejnerový terminál, terminál pro zemědělské produkty, terminál pro osobní dopravu, Ro-Ro terminál, sklady a skladiště. Další přístavy: http://www.marseille-port.fr/…se/index.htm http://www.portboulogne.com/en/

Vnitrozemská vodní doprava

Kromě přírodních vodních cest je ve Francii i velké množství plavebních kanálů. Pokud řeky nejsou dostatečně splavné, jsou upravené právě těmito kanály. Umělé vodní cesty umožňují lodím plynulou plavbu bez překládky a přepravy po souši. Plavební kanály vznikaly především ve střední Francii od počátku 17. století. Kdy bylo zapotřebí spojit Seinu, Loiru a Rhô-nu. Francií se vine zhruba 881 km kanálů. Řeku Loiru a Seinu spojuje Canal du Loing a Canal de Briare. Problémy se splavností Loiry odstraňují další kanály, které vedou těsně podél říčního koryta. Canal de Bourgogne umožňuje spojení Yonne a Saôny.

Na většině vodních cest najdeme velké množství zdymadel, průplavní tunely, mosty a další desítky doprovodných stavebních objektů. Objem průmyslové dopravy po kanálech už dnes klesl téměř na nulu, jejich existenci a dokonalou údržbu ospravedlňuje turistická plavba nebývalé frekvence. V některých oblastech dochází k opětovnému zavádění průmyslové dopravy, ale nemůže se to rovnat dřívějšímu využití.

Dnes tedy po těchto kanálech potkáme velmi mnoho sportovních a rekreačních plavidel. Typické nákladní lodě typu penichette (jsou to plavidla jejichž rozměry přímo odpovídaly vodní cestě) jsou přestavovány na plovoucí hotely. Francie se snaží tyto snahy podporovat a tak investuje nemalé prostředky na obnovu těchto tras. Pořádají se poznávací a rekreační pobyty a dochází k rozmachu cestovního ruchu.

K nákladní dopravě neustále slouží Seina, Rhôna a další řeky. Seina je velmi využívaná, protože tvoří spojení s námořními přístavy. V Paříži je zajímavé to, že některé podniky mají své vlastní přístavy. Jedná se například o firmu Renault, která vlastní přístav a kromě toho i specializovaná plavidla určená pro přepravu automobilů.

Silniční doprava

Francie má jednu z nejvíce vyvinutých dopravních sítí v Evropě. Má více než 28 500km hlavních silničních tahů, z nichž asi 9 000 km jsou dálnice, které jsou většinou státem placené tzv. Peage. Na mnohých dálničních tazích jsou zavedené systémy s placením mýtného. Celá francouzská silniční síť má okolo 810 000 km.

Francie se stejně jako ostatní vyspělé státy potýká s problematikou nadměrného provozu osobních vozidel. Snaží se snižovat počet vozidel tím, že zavádí častější spoje železniční dopravy, které jsou přesné a nejsou zas tak drahé. Menší význam má autobusová doprava, právě kvůli velmi rozvinuté železniční síti. Přesto je autobusová doprava nepostradatelná. Zaměřuje se na oblasti, do nichž nevedou železniční tratě. Autobusová síť je na vyspělé poměry Francie dosti řídká a jejich čekací doba je mnohem delší než u nás. Stanice autobusů většinou najdete vedle železničních zastávek.

Ve velkých městech jezdí metro, které doplňuje městské autobusy. Ve špičce jezdí každé dvě minuty. Metro najdeme ve městech – Paříž, Lille, Marseille, Lyon, Toulouse a Rouen. V některých městech jezdí tramvaje – Grenoble, Saint-Etienne, Strasbourg a Nantes. Ale přesto pro cestování například po Paříži a jejím okolí se hojně využívá železniční dopravy.

Letecká doprava

Letecká doprava je také na velmi dobré úrovni. Především dochází k rozvoji mezinárodní dopravy. Vnitrostátní lety mají velkého konkurenta, kterým jsou TGV. TGV mají nižší ceny a rychlost přepravy je srovnatelná. Národním dopravcem Francie je Air France. Ty jsou hlavním vlastníkem společnosti KLM – což je národní dopravce Nizozemí. V současné době Air France úzce spolupracují s naším národním dopravcem ČSA. Obě tyto společnosti jsou totiž členy letecké koalice Sky Team. Dalšími členy jsou například americké Delta Airlines, italský národní dopravce, mexický, korejský atd.

Od 31. března 2004 má flotila Air France 357 letadel, včetně 117 regionálních a provozuje okolo 1 800 letů denně do 189 destinací v 84 zemích. Téměř 90% dálkových linek je přímých. Lety na střední tratě se vyznačují velkým počtem destinací (100 jich odlétá z Paříže) a frekvencí (v průměru 6 letů denně do jedné destinace).

Hub Air France na letišti Roissy-Charles-de-Gaulle je jeden z nejefektivnějších a nejkonkurences­chopnějších v Evropě: společnost nabízí 16 000 možností spojení týdně mezi dálkovými lety a lety na střední vzdálenost, což je více než může nabídnout Londýn nebo Frankfurt.

V rámci letecké dopravy určitě nesmím zapomenout na dopravní letadla, která odsud pocházejí. Takovým Rolls-Royce mezi dopravními letadly byl Concorde dosahující nadzvukové rychlosti 2 400 km za hodinu. Poprvé odstartoval 2.března 1969 a v dnešní době byl ukončen provoz. Toto letadlo nepřineslo očekávaný efekt a z toho důvodu bylo staženo z nasazených linek. Bylo to především velkými náklady na provoz, nízkým počtem cestujících a tím následně nepřiměřeně drahé letenky. A tak se Francie společně s vyspělými státy západní Evropy rozhodla vytvořit ekonomičtější a efektivnější typ. Vznikl tedy Air Bus, který v současné době je největším konkurentem Boeingu. V současné době firma přišla s novým obřím dopravním letounem Airbus A380. Což zřejmě bude jednička ve své třídě.

V Paříži jsou dvě významná letiště Roisy-Charles De Gaulle, které je 25 km severně od města a Orly 14 km jižním směrem. Internetové stránky, na kterých najdeme další informace www.airfrance.com