Otázkám souvisejícím s jídlem a stolováním věnují Francouzi minimálně stejnou pozornost jako móde. Francouzská kuchyně je právem uznávána jako základ nejlepší evropské kuchyně. Rafinované přípravě pokrmu věnují Francouzi velkou námahu i čas, ale výsledek obvykle stojí za to. Pokud je host pozván francouzskou stranou na oběd, či ještě lépe na večeři, má se na co těšit. Výběr pokrmu (není-li přímo stanovené menu) se doporučuje ponechat na hostiteli, pro kterého to bude opravdovou ctí, stejně jako výběr vín. Jídlo je ve Francii skutečným obřadem, zejména jde-li o nějakou slavnostní příležitost.
Jídlo ve Francii sestává obvykle z více chodu (polévka, pokud je vůbec podávána, tak spíše k večeři), které jsou doprovázeny příslušnými vhodnými víny. Výběr vín necháváme opět na hostiteli; sluší se projevit zájem, jaké víno je podáváno, a samozřejmě jeho výběr ocenit. Strava je velmi různorodá, ale neměla by Čecha nějak šokovat či uvést do rozpaku (předpokládáme-li, že plody more už pro nás nejsou tak úplně exotikou). Pres další přílohy Francouzi téměř ke všemu jedí chléb a vedle vína obvykle popíjejí i minerální vodu (většinou bez bublinek). Kromě dezertu či místo něj jsou na závěr jídla servírovány sýry – další důvod hrdosti Francie a Francouzů.
Před jídlem je obvykle podáván aperitiv – většinou ve stoje mimo prostory, kde je pak servírováno jídlo. Závěrečná káva muže být opět servírována mimo stul v salónku, kde je stejně jako u aperitivu obvykle povoleno kouřit. Kouření u stolu během jídla není sice vhodné, notoričtí kuřáci z řad Francouzů se však většinou nezdrží svého zlozvyku ani zde. Opět bude dobré, když se přizpůsobíme.
Pozvání k jídlu domů obvykle svědčí o navázání již bližšího osobního kontaktu. V tom případě bude vhodné hostitelce přinést nějakou pozornost, nejlépe květiny, či ještě lépe dát je doručit doručovací službou. Jako pozornost může ovšem posloužit i některý z již zmíněných typických českých suvenýrů (alkohol však věnujeme jen muži). Na pozvání přicházíme obvykle s pěti až patnáctiminutovým zpožděním. Snad není třeba připomínat, že při příchodu se nesháníme po přezutí (jde o typicky českou specialitu!).
Pokud potřebujeme sami pozvat partnera na oběd či večeři, bude asi nejvhodnější zvolit místní podnik na základě doporučení (v Paříži bohužel není žádná česká restaurace) a při sestavě menu i výběru vín dát na doporučení místního maître d´hôtel.
Během jednání není běžné žádné podstatnější pohoštění. Buď není podáváno nic, nebo (nejčastěji) jsou k dispozici termokonvice s kávou a čajem, minerálka a džus a před zahájením jednání či v jeho průběhu se každý sám obslouží. Kouření při jednání nebývá obvyklé, opět to však závisí na místních zvyklostech a partnerech. Pokud se nekouří, je možná zhruba po hodince jednání přestávka na cigaretu.