Pro první jednání je vhodné zvolit francouzštinu – je to velice ceněno jako vstřícné gesto (pozor na chyby v písemném projevu). V případě větších firem je možno komunikovat v angličtině, ale také hodně záleží na oboru (např. v automobilovém průmyslu není používání angličtiny problém, zatímco v textilním průmyslu nebo v oblasti zpracování plastu je téměř nezbytné používat francouzštinu). V některých oborech je nutné mít zástupce na francouzském trhu, často jsou žádány reference z vývozu do Francie.

Francouzská společnost je společností s dlouhými a bohatými demokratickými tradicemi. Nepotrpí si proto příliš na používání titulu. Obvykle vystačíte s oslovením Monsieur, Madame a Mademoiselle (pane, paní, slečno), ale pozor – bez příjmení (i když to dnes není pociťováno tak silně, je oslovení s příjmením považováno za nezdvořilé). Výjimkou z uvedených jednoduchých oslovení jsou např. vojenské hodnosti a oslovení prefektu, a prezidentů firem (obvykle plným titulem Président – Directeur Général, ve zkratce PDG). Kromě Monsieur le Président se ovšem můžete setkat i s výrazem Madame le Président – na rozdíl od sousední valonské Belgie, kde se funkce povinně převádějí do ženského rodu, ve Francii si emancipované ženy potrpí často na tuto, pro nás překvapivou, kombinaci (doslova paní prezidente). Pro úplnost uvádím, že slovo Docteur je ve Francii výhradně určeno oslovení lékaře, advokát má nárok na oslovení Maitre (Mistre) a ingénieur je povolání a ne titul. Akademické tituly se uvádějí prakticky výhradně písemně v akademických tiscích, jinde nikoli. Tykání či oslovování křestním jménem přichází v úvahu obvykle až po navázání osobního kontaktu.